OZP 50 PODRALSKO
TRASA_58km_Celkove_kategorie.pdf (166019)
Poř./58km | Poř./Kat | Star.č. | Jméno | Ročník | Země | Cíl.čas |
*26. | 3./MD3 | 103 | BohumilBrhel | 1656 | CZE | 1:57:42 |
63. | 18./MD2 | 72 | RadimMach | 1976 | CZE | 2:10:58 |
89. | 21./MD1 | 106 | Jan Beneš | 1987 | CZE | 2:30:50 |
*závodníci nepatří do týmu MTB Horoměřice
50 Podralsko aneb sprinty mi nejdou nebo je neumím
V Osečné jsme se sešli s Honzou a Bogasem. Registrace, rozjetí a na start. Startuje celkem málo lidi, kolem stovky, takže jsme s Bogasem hned u pásky druhé vlny za elitní dvacítkou. Honza je pár metrů za námi. Po startu si držím Bogase na dohled, ale po pár km ho ztrácím a snažím se jet s lidmi kolem sebe. Celkem se držím, v jeden moment, docela v rychlosti, mi někdo brnkne o řídítka. Ustál jsem to, ale pomyslel jsem si svoje. Nájezd na šotolinu, pořád se držím skupiny, ale jsem na chvostu a ať chci nebo ne, zkrátka mi to odjíždí. Na asfaltovém stoupání mě přejede zase pár lidí a já se nechytám a nesjíždím to. To se během prvního kola párkrát zopakuje, takže si jedu víc na samotku a cedím se startovním polem. Ke konci prvního kola už mám kolem sebe lidi, kdy si říkám, a dost, tohle už mě nemůže předjet.
V první části druhého kola dlouho (5-7 km) sjíždím chlapíka, kterého ve stoupání nakonec předjedu. Druhé kolo je o něco delší a tento úsek jedeme poprvé. Pomalu sjíždím dalšího kluka, ale než ho sjedu, vycucnu na začátku klesání gel a první taktická chyba – aniž bych se ohlédl, beru láhev na zapití. V ten moment mě předjede trojice a ten chlapík. Než polknu a vrátím láhev, mají 50-60 m a já nemám šanci to sjet. Dojedu znovu chlapíka, který skupinku neudržel, a spolu dojedeme toho kluka, který se skupiny taky nechytl. Jedeme ve třech a v dalším táhlém stoupání dvojici odjíždím. To je dobrý, už mě nedojedou. Jenže druhá taktická chyba. Jsme zase na úseku z prvního kola v písku. Blbě volím stopu a bořím se. Než se z toho vylámu, zleva mě ta dvojice předjede a rázem má 50 metrů k dobru. Snažím se to sjet, ale chlapíka dojedu až 500 metrů před cílem a kluka už nevidím. Bude spurt, nebude spurt? Najíždíme na úzkou cestu mezi ploty. Levá, na šotolině mi sklouzne kolo, ale dobrý. Pravá, jsem za ním. Levá a něco se mi zakouslo do levého zadního stehna. Zvolňuji, proklepávám, a za poslední pravou ve volném tempu dojíždím do cíle.
Poprvé mě v cíli vyhlašují: A dalším v cíli je Radim Mach, horoměřický cyklista, v zelinkavém dresu:)
Naše dresy jsou zkrátka vidět:)
57 km, čas 2:10:58. Před rokem, dvěma super výsledek. Dnes rozpaky. Není to špatný, ale určitě chci víc;) Bogas 1:57 a třetí v kategorii. Honza se ve druhém kole trápil a dojel v čase 2:30.
Nakonec i podle výsledků slabota, ale odtahat si takový závod úplně sám nebo se nechat vyvézt, je velký rozdíl. A je vidět, že když se člověku párkrát podaří jet v balíku, tak to ještě zdaleka neznamená, že v tom balíku umí jezdit.
Škoda, že nejeli další kluci, kteří by určitě začátek zvládli líp a lepší pozice si i udrželi. Tak třeba příště. Nohy mě bolí, takže trénink to byl určitě výživný;)