Author Král Šumavy

... být králem může být jen jeden, ale u tohoto závodu si troufám říct že to může být každý kdo dokončí královskou stopětku. Letos bylo nachystaných 107km s převýšením 3270m. Výzva to byla před sezónou obrovská a každý den co se blížila se v hlavě kumulovala myšlenka jestli to přeci jen nebyla velká troufalost...

 Start závodu v 7:30 naznačoval že se počítá dlouhý ale opravdu dlouhý den kdy bude potřeba dojet před setměním.  Na náměstí kde to všechno vypukne dorážíme s bráchou minutu do výstřelu a tak už není čas si to rozmyslet. Jsme na konci balíku někde na 650 pozici a bude těžké se prokousat. První kilometry se snažíme předjíždět při každé príležitosti a na prvním mezičase jsme do 400 místa. Taktika držet se pospolu vychází a valíme to dál. První brod a hned ten nejtěžší... asi si to chtělo nastudovat dopředu. Ostrá levá, řev diváků, obrovská masa vody před vámi... adrenalin vás natolik pohltí že přestanete slyšet a vidět... pamatuju si náraz, chvíli ticho, a pak studenou vodu která vás probere a zas slyšíte řev diváků a vidíte že přední kolo je pod vodou a vy stojíte uprostřed rybníka.  Při vyběhnutí z vody dostávám od vodníka flašku rumu, jeden lok a naskakuju na kolo. Brácha na mě houkne že dostal zelenou a valíme to společně dál. Studené nohy se snažíme rychle zahřát pekelným tempem. Chyba, o pár kilometrů kde dolejváme studenou vodu od diváka do bidonů dostávám křeč do stehna a cíl se zdá být pouhá utopie. Tempo zvolňuju a snažím se pokračovat, brácha se přizpůsobuje a začínáme se pomalu propadat pořadím. Je jasné že to bude o morálu. Ani nevím co bylo horší jestli nekonečné kopce kdy nohy pnuly tak že jste chtěli zahodit kolo, nebo prudné sjezdy přes kořeny které připomínali rány kladivem do svalů, nebo zablokované záda od krční páteře, nebo bolest žaludku od vypití litrů neznámého iontového nápoje který byl na všech bufetech. Každopádně cíl za to všechno stojí a dostat se do něj vás alespoň na chvíli zaplaví euforií. Čas okolo 8 hodin se dozvídám od bráchy který dojel asi minutu přede mnou. Dave v cíli už jen hlásí že dojeli s Mírou do cíle 43km závodu také společně a že jim daná trasa bohatě stačila. Rada na závěr asi bude taková že je potřeba víc trénovat.