Author Pražská 50

20190921_prazska50_abs.pdf (257888)

Pražská 50 - 2019 - aneb Asi až moc v klidu

Na "domácí" závod jsme vyrazili v komorní sestavě dvou lidí - já a Detlef. Na stratu nás ještě mile překvapil Martin, který i přes výpadek v tréninku a těsně po nemoci to přijel zkusit.

Týden před závodem jsem si byl projet kus trati, a ač jsem jel tak nějak v klidu, na hodně segmentech padlo PR. Nohy mě pak bolely ještě ve čtvrtek, jako bych v tu sobotu byl celý den v posilce. Takže trénink super, a když takhle "v klidu" pojedu závod, dvouhodinová hranice snad padne.

Před startem jsme se pozdravili s Tomášem Mastíkem z Černých koní, šli se projet na Hanspaulku a řadit na start. Dal jsem Enduro gel a dvě Carba jsem měl v triku na závod.

Po startu to Martin a Detlef tradičně napálili (Detlef i po chodníku;)  a já se pomalu posouval vpřed startovnm polem.  Pučálku a Sanatorium jsem jel, abych se nezahltil, a měl sílu i nahoře. V Horoměřicích jsem se pozdravil se známými a snažil se jet pořád s někým, v nějakém balíku dál. Ve stoupání ze Statenic jsem zaslechl - Jeď, Radime, makej! Hlas jsem poznal a došlo mi, že Martinovi došlo. Škoda. Přemýšlím, kdy si dám Carbo šnek, ale nemám vůbec chuť. Do Hole se mi jakž takž daří jet v háku, ale posledni stoupání už ne. Navíc mám nahoře pocit, že vrhnu, takže gel nepřichází v úvahu. Nicméně pořád to jede a je tu Budeč. Stoupání zase abych se nezahltil a mohl jet. Z Budče přichází možná rozhodující moment, proč dvě hodiny nepadly. Budeč - Okoř - Číčovice - Tuchoměřice jedu sám a před Okoří navzdory předpovědi i protivítr. Na brodu se ozývá levé lýtko, přes Okoř to dávám, a dokonce si říkám, jak rychle to odsýpá, že ty dvě hoďky jsou reálný, ale na silnici z Číčovic už dopuju tubičku hořčíku. Naštěstí funguje. Na konci polňačky do Tucho se znovu ozývá žaludek. Prostě během dnešního závodu si energii, co vezu s sebou, nedoplním.

V Tuchoměřicích se zformovala skupina a uháníme pod Juliánu. Nahoru ve skupině a na Kopaninu a Nebušice jedu v háku. Před sebou vidím roztahanou skupinu cca 20 lidí. I Šárecké údolí se daří hákovat a je tu poslední stoupání na Zlatnici. Nikdo mě nepředjede, naopak já se posunu o dvě místa a sjezd do cíle.

V cíli už to na dvě hodiny nevypadá a nakonec je to dokonce o půl minuty pomalejší než loni, i když pod Budčí jsem byl letos o minutu dřív a Detlef tam byl podle Stravy jen o dvě minuty přede mnou (v cíli pak o sedm minut). Ta druhá polovina byla prostě pomalá. I kdybych jel s tou skupinou 20 lidi před sebou, tak bych byl v cíli v čase kolem 2:01. Nevím, zřejmě jsem na nějaké své hranici výkonnosti a je otázka, jestli ještě něco a co případně změnit nebo prostě přijmout fakt, že 2:02 je moje max. Uvidíme.

Míro, nechceš si mě/nás vzít do parády a připravit nás na P50 2020?:)