ČT AUTHOR CUP

20161008_vysl_author_cup_kategorie.pdf (818459)

8.10.2016 se konal jeden z posledních letošních závodů MTB a to ten největší a nejmasovější – ČT Author Cup v Josefově dole. Většina z týmu už letošní sezónu odpískala a tak se mi povedlo přesvědčit jen Martina aby to se mnou jel. Počasí se několik dnů před závodem výrazně zhoršilo, takže se dal očekávat marast s více než třema tisícema lidí na trati. Startovalo se po několika skupinách, my jsme díky pozdní registraci dostali číslo až do té poslední. Českou vyčůraností jsme se alespoň protlačili za pásku a startovali tak z prvních míst. Hned po startu jsme se chytili nejrychlejších závodníků a přijeli s nimi asi po 3 minutách pod první kopec. Už tam se bohužel ukázalo že rozestupy mezi jednotlivými skupinami určené po 5ti minutách byly totálně k hovnu, jelikož hned na prvních metrech stoupání byli naštosovaní slabší cyklisti, včetně těch opravdu výletních, kteří tlačili kolo už tady, na stoupání cca. 6%. Jak potom dokázali absolvovat celý závod, včetně nejprudších pasáží je mi záhadou… Ze začátku jsem se držel Martina, který úspěšně kličkoval přes obrovskou masu lidí dopředu a za neustávajícího řvaní „levá“ jsme se tak posouvali startovním polem. Připomínalo to spíše jízdu na kole po Václaváku než normální závod. Po deseti minutách už jsem pomalu ztratil hlas, zároveň ale i Martina, který byl v nastalé tlačenici více agresivnější. Asi po hodině začalo pršet, což vydrželo až do konce závodu. Před první občerstvovačkou na 25 kilometru Martin trochu zpomalil a tak jsem ho mohl dojet a dál jsme pokračovali spolu. Nepříjemná byla hlavně jízda po panelech, při které hlavně ve sjezdech musel každý dávat extrémní pozor aby nedošlo k nějakému karambolu. Můj předpoklad že se pole časem roztrhá a půjde normálně jet se bohužel nenaplnil a tak jsme kličkovali doslova až do cíle. Na jednom z posledních kopců jsme se rozdělili a do cíle tak dorazili zvlášť s odstupem asi 2 minut, hlavně ale příliš daleko od první „dvoustovky“ na kterou jsem tajně myslel. Na konec z toho bylo umístění 397 a 450 s časy 2:38 a 2:40, nicméně z našich startovních pozic asi nešlo vytěžit o moc víc. Každopádně startovat třeba v první skupině, zajeli by jsme pravděpodobně čas alespoň o 10 minut lepší což by na prvních 200 stačilo. Zda ale tenhle marast absolvovat i někdy příště je otázka.Tak kolu zdar a vstříc světlým zítřkům pro MTB Horoměřice, první kompletní sezóna se myslím celkem vydařila. Dave