INTERNATIONAL MTB MARATHON MALEVIL CUP 2017

sportsoft.cz/cs/zavod/results

* závodníci nepatří do týmu MTB Horoměřice 

Letošní výzva padla na závod Malevil Cup MTB Marathon a na startu jsme se postavili za MTB Horoměřice hned tři David Hejra, Martin Čechovič a David Čechovič. Na místo dění jsme dorazili už o den dříve, abychom si místo a závod pořádně užili. Už při nástupu na ubytování nám majitelka sdělila, že zde bydlí několik Italů, kteří již týden trénují a chystají se na mezinárodní závod, bylo tak jasné, že se jedná o velmi náročný a hvězdami překypující startovní pole závodníků. Počasí nám přálo, přes noc sprchlo, déšť odnesl prach a provoněl lesy.  Přihlásili jsme se do závodu dvojic a tak brácha jel s dejvem a já s kamarádem Petrem Vrtiškou alias "Costa". Již na startu bylo jasné, že kluci pojedou ostřejší tempo a já se budu šetřit a hlídat si parťáka. Prvních 30km nás neustále zdržovala sedlovka, která Cosťovi stále sklouzávala dolů. Do první občerstvovačky na 25km nebyla trať zas tak náročná, pak ale přišly náročnější sjezdy a dlouhé těžké výšlapy bujarým terénem, převážně kamením. Většinu závodu jsem si v tempu vyšlápl kopec a při sjezdech krotil tempo tak aby mě parťák dojel, při kontrolách a v cíli jsme nesměli mít větší rozestup jak 2 minuty.

Z jiného zdroje: Od startu se jelo pěkně zostra, první zhruba 17členná skupina favoritů, v první části výrazně překonávala odhadované průjezdy počítané na 25 km/h.  Skupina se nakonec roztrhala už před občerstvovací stanicí v Petrovicích na 38 km, kam dorazila pětice lídrů: Longo, Rohrbach, Cattaneo, Stošek a Rauchfuss.  "Jelo se ve velký skupině, nikdo nechtěl odpadnout. Kluci to rozjeli v brutálním tempu, dělilo se to pak i ve sjezdu. Postupně se to pak nadělilo, nakonec nás zbylo jen šest, ale Strožík tam měl ošklivej pád a odstoupil," líčil Marek Rauchfuss (Kellys Bike Ranch). Honza Strož nakonec skončil v péči lékařů, kteří mu museli sešít bok i loket.

Přibližně na 50km na občerstvovačce jsme potkali kluky, bohužel ne protože bychom je dojeli, ale brácha si na sjezdu při nárazu do stromu poranil rameno a s námahou se snažil závod dokončit, bohužel pro něj i Dejva to nakonec vzdal. Je s podivem, že i tak zkušení jak se píše o odstavec výše se pádům také nevyhnou. S Cosťou jsme pokračovali ve stejném tempu dál a terén byl pořád náročnější, myslím, že mi dost pomohlo, že jsem jel klidné tempo, na kopce jsem měl dost síly a na sjezdech zas dost času neriskovat a sjíždět co nejopatrněji. Vychutnával jsem si jak přírodu nádherné krajiny tak příjemné obecenstvo a lidí na občerstvovačkách, na předposlední z nich cca 80km, jsme se zdrželi o něco déle, parťák potřeboval dobít baterky a tak nás s překvapivým výrazem dojel kamarád Michal Kalina, který startoval v mixech, ale partnerka pro technické problémy odstoupila. Ve třech jsme se tak pustili na závěrečné kilometry. snažil jsme se kluky povzbudit a táhnout je rychlejším tempem k cíli a na poslední přestávce se moc nezdržovat. Při příjezdu k cíli jsem z dálky slyšel hlas mikrofonu, to byl pro mě impuls vydat ze sebe maximum a dojet s naší tří člennou skupinou na prvním místě. Michal se držel chvíli přede mnou, ještě na poli před vjezdem na cílový finiš jsem  se dostal před něj a splnil si stanovený cíl. Při projetí cílem jsem trochu znervózněl, kde jsem nechal Cosťu a jestli to do dvou minut zvládne, ten se pak přiznal, že špatně zařadil a tak jsme mu popojeli.

Těžko soudit jak bych dopadl, kdybych měl silnějšího parťáka, ale i tak 7hod a 10min na 110km s převýšením 2300mnm v náročném terénu je velmi dobrý výsledek.

Těším se na další výzvy :-) DAVID