Mladá Boleslav Tour ŠKODA AUTO

Mlada_Boleslav_Tour_SKODA_AUTO_2024_00_11.xls (161765)

KPŽ Mladá Boleslav 2024 aneb co se třeba takhle udržet taky někdy v háku

(aneb nejprašnější závod)

Při příjezdu na start mám dost času, tak se jedu ještě podívat na první stoupání. Potkávám Bogase, tak se s ním svezu zpět. Jak je, ptá se. Hele, všechno v pohodě, dneska zkrátka případný neúspěch nemám na co svést.

Na startu jsem necelou půlhoďku předem. Jsem v pohodě na pásce své vlny. Startuje se najednou, ne jako před dvěma lety, každá vlna po dvou minutách. Start je svižný, ale v pohodě. První stoupání se jede fajn a ve druhé polovině se i posouvám trochu dopředu. Na Dalovice držím hák, takže fajn. Sjezd a nájezd na úzkou blátivou cestu. Tady to nevyschlo a zastavujeme, vycvakáváme. Podle segmentů jsem tu ztratil minutu oproti roku 2022. Pak se to rozjede, vyjedeme kopeček a prašnou cestou uháníme k silnici na Bukovno a dostávám první příděl prachu. Trochu mi to odjíždí, ale pořád držím můj "oblíbený" odstup pár desítek metrů, takže úplně na hov...

Na silnici se větrám, ale chytám dvojici a nechám se trochu dotáhnout, jenže už se mi zase vzdalují. Sjezd k lesu a padák do údolí. Tady se to sjede, protože klacek přes cestu. Jenže v údolí mám zase odlep a zase dýchám oblak prachu. Chytím se trojice, co mě předjede, ale ten třetí začne řešit nějaký problém. Zastavuje, málem mě sundá a já mám zase díru. Ve stoupání moc nesjíždím, ale nahoře se snažím jet za někým, když to jde. Sjezd do údolí a výjezd na Čistou, Čtyřkolka v protisměru, takže na chvíli zastavujeme. Zacvaknout a rozjet se... klaplo to. Nahoře hákuju a odpočívám. Kluk ukazuje, ať střídám. Myslíš jo? Nemám moc sil. Aspoň chvíli, prostřídáme to, ať držíme tempo. A jo, střídáme tři a stahujeme skupinu před námi. Jenže, blbě se zařadím, a zase jedu s mezerou pár metrů v oblaku prachu. Sjezdík a výjezd na Hrdlořezy. Cítím se ok, skupinku jsem dojel a... předjel. V Hrdlořezích beru gel a skupinka bere mě. Projedu občerstvovačku, pěšina a nájezd na polňačku, pro změnu prašnou. Chci dojet kluka před sebou, ale jde to pomalu. Předjede mě chlapík a prý pojď, dojedeme to. Chvíli se držím, ale odskakuje mi. Dojede mě gravelista. Chvíli se držím, ale odskakuje mi. Nicméně mě přiblížil a sám se zařadil do skupiny. Asi kilometr držím odstup pár desítek metrů a dýchám… oblak prachu. Buď se tu budu za nima honit sám jak mamrd, nebo se kousnu a docvaknu to. Řadím, přidám a docvaknu se. Je nás osm plus jeden gravel. Ve skupině, kdy občas chytím odlep, ale zase to sjedu, přijedeme až do Zvířetic. Na zříceninu se jde pěšky a vše se scukne. Průjezd zříceninou, ostrý sjezd a dole ještě ostřejší přechod hup dolu, hup nahoru a stoupání. Ve stoupání se jde pěšky, takže taky slejzám. Nahoře naskakujeme, já si dávám tubu hořčíku, prázdný obal dám do kapsy a... všichni jsou v pr... ale jakože doslova. Dobrá minuta v hajzlu. Tak to jsem něco zase prospal. Bogasovi to tady údajně taky cuklo. Prostě příště s tím počítat, dobrat energii při chůzi, nahoře naskočit a dupnout do toho.

Na poli se... zase větrám, do háje. Ale aspoň mám čistý vzduch;) Chlapa kousek přede mnou nesjedu. Chvíli se chytím dalšího, co mě předjel, ale neudržím. Otočka do lesa a sjezd na Josefův Důl. Na silnici se snažím schovat za holku přede mnou. Předjíždí nás tři kluci, tak se jich chytám a dojíždíme skupinu, kde poznávám některé dresy. Visím za nimi, hurá, jsem tu zpět. Jenže ne na dlouho. Kluk přede mnou je neudrží a máme zase ďouru. Za-se. Když vidím, jak jim to po asfaltu jede, zalehnu na řídítka, ale ani se to nesnažím sjet. Předjedou mě dva kluci. Jenže to vidím pozdě, takže nezalovím. Odbočka pod trať a stoupání po pěšině. Tady ještě nic nesjedu, ale přijde sjezdík po silnici a výjezd po chodníku v Dalovicích. Tady už něco málo posbírám a jeden se dotáhne zezadu. Nahoře v Dalovicích tvoříme čtveřici na závěrečný sjezd a finiš. Sjezd do Bolky, ostrá levá 180 stupňů a poslední km. Při nájezdu na trávu se utrhne jeden a z nás tří nikdo nereaguje. Pak se zvedne druhý. Tak přidám a držím se za ním. Jede ale pilu až na pásku, takže se o nějaký atak nepokouším a dojíždím z té čtveřice třetí.

Čas v cíli 2:11, o 12 minut rychleji než předloni. S tou ztrátou jedné minuty v bahně to mohlo být pěkných kulatých 2:10;)

Pořadí ovšem prakticky jako předloni. Letos 232, předloni 236. Dnešní čas by mi v roce 2022 stačil na krásné místo do 140. O 100 míst lépe. Opět se potvrzuje závěr z Berouna, že konkurence v KPŽ evidentně nespí, a i když se zlepšuju, tak ti ostatní se zlepšují víc:)

V kopcovatých segmentech jsem jel líp nebo stejně, ve sjezdech (s Berounem se to ovšem nedá srovnat), jsem jel stejně. Co potěšilo, že závěrečné segmenty jsem měl všechny rychlejší.

Jo, kdybych si každý závod zlepšil o deset minut a kdybych se uměl udržet v balíku... to by bylo radosti na Starém bělidle:)