| Poř. | Poř./Kat. | Start.č. | Jméno | Ročník | Země | Cíl.čas |
| 27. | 7./M35 | 643 | MichalKalina | 1980 | CZE | 2:14:54 |
Dost velkou část sezóny jsem jen sledoval, jak si všichni užívají tréninky a závody. A když už jsem začal konečně jezdit, tak jsem si řikal, že to chce i něco vyzkoušet, ať vidím, jak na tom jsem. Relativně na poslední chvíli jsem se rozhodl pro PrimaCup, Karlovy Vary a trasu B, což je jen 40km , ale poměrně dost převýšení a měla být i dost technická trať. Podle přepovědi měl konec týdne propšet, ale zase nejsme z cukru nebo aspoň takový dojem jsem měl rano kdýž jsem sedal do auta. Cesta na pohodu, je to relativně kousek, sice stále prší, ale není to žádný extrém. Registrace, převléct se, rozjet se, což jsem chtěl pořádně protože od prvních metrů jsou na mapě kopce. Během rozjetí jsem durch, ale aspoň jsem vestu, telefon a další věci mohl nechat u kamarádky, které přítel jel trasu A. Ten pak nebyl uplně spokojen z výsledku, dojel 'až 19min za Adelem'.
Start je už do slejváku, jak jsem čekal hned stoupání a jede se dost tempo, což jsem vůbec nezachytil a celý kopec jedu na limitu. Navíc po prvním vrcholu v krátkém klesání odletí kámen od někoho ve skupince a mám rozseklou holeň, možná to chtělo steh dva, ale v závodě to nebylo znát, tedy není na co se vymlouvat. Od prvního sjezdu se jede hrana, aspoň ta moje, trať je techniká i kvůli dešti, ale jetelná a baví. Jo a stále leje. Do dalšího kopce se už pole dost nadělí, skupina kde jsem jel mi v první stojce cukne a pak už jedu většinu závodu sám. Což mě mrzelo, šlo dojet s nejlepší ženskou(Jana Pichlíková) a nakonec od ní dostanu asi 3 minuty, což asi mé ego ale přežije.
Tím jak je trať nahoru dolu a většinou prudší výjezdy a sjezdy, mám pocit, že si nikde nedokážu chvíli odpočinout a jedu pořad vysoké tepy. Navíc trasa kilometrově neutíká a předjel jsem jen jednoho Béčkaře. Musím sundat brýle, protože už není vidět, bláto, voda a do kopcu se mlží, asi výrobci nepočitají s mým tempem.
Po občerstvovačce, kterou projíždím přichází delší sjezd, kde jedu se skupinkou z Áčka je to velký fofr, to už ta hrana zvoní. Pak přijde sjezd Černá Marie a jsem rád, že nevycvakávám a v podstatě ani nikde jinde na traťi, což beru za úspěch, navíc, když vše jedu na oči. Vlastně i prvně zkouším kolo v závodě a jsem nadšenej.
Trochu jsem se bál brodu v půlce trasy, ale byl to jen přejezd panelového koryta řeky a vody do půl metru. Po brodu náročné stoupání, kdy se zas motám krokem. Nohy jsou slaboučký, ale to jsem i čekal, ale kromě jednoho jezdce z Áčka mě nikdo nepředjíždí, tak asi nemají nohy i ostatní. Jo a stále leje.
Pak se trať trochu narovná, stoupání a klesání jsou více jetelná v tempu a druhá čast trati utíká podstatně rychleji. Jak je už pole nadělené jedu si svoje tempo, ale pořad mám v hlavě, že to je jen 40km a měl bych se zmáčknout co to jde. Asi 5 km před cílem se chytám někoho z Áčka a je to příjemné mít vodiče, co určuje tempo. Dost to ukáže jak se dájí sjezdy jet rychle, ale asi to za hranou tentokrát nebylo.
Vyjíždíme z lesa a poslední kilometr po asfaltu k KV Aréně, kde je cíl.
Trať 40km na první závod zvolená adekvátně, dát Áčko, asi bych se trápil o dost déle a navíc jsem to bral jako test, zda se můžu vůbec přihlásit na Sudety/60km.
No a závěrem, myslím, že to nebylo špatný. Technicky dobře odjetý, od nohou jsem doufal ve víc, ale zas musim být realista.
Závod a trasa perfektní, doporučuji všem. Přiští rok, když budou najetý kilometry, určitě znovu a už trasu A.
Michal