Tour de Zeleňák

ResultLists 2022.pdf (953766)

Tour de Zeleňák 2022 aneb když ti to dvakrát ujede, tak bys brečel

Na Zeleňáka se začíná účast pěkně rozmnožovat a to nejen obecně – vyprodaný podnik, přes 800 účastníků, ale i osobně – letos na startu tradičně Míra Pidrman v kategorii Classico, Radim Skála na startu Obra (106  km) a já a Pepa Rubáš (Calpe) na startu Zelňáka (54 km).

Ráno krátké vyjetí, pár slov prohodit s Mírou a do koridoru, ať nejsem na konci jako loni. V 9,30 jsem těsně za polovinou, nic moc. Příště si tam stoupnu v 9,15 nejpozději. Ještě dorazí Pepa, tak si stoupne ke mně, triko s dlouhým rukávem odevzdávám jeho přítelkyni a jsou tu starty po pěti minutách – Classico, historická kola a MTB v jedné vlně, Obr za nimi a nakonec my.

Kolo jede pěkně a opět se probíjím dopředu. Ve stoupání za Jiříkovem se celkem držím a nic mi neujede. Jede se v roztahaném balíku, chvíli se vezu, ale většinou se snažím ještě posunout. Na jednom horizontu zaznamenávám díru na balík asi 100 m. Mám se kousnout, nemám to hrotit? No, nechal jsem to odjet. Na dalším horizontu to samé. Mám/nemám? Stejně dojedu s vypětím všech sil na chvost, začnu odpočívat, ten chvost se odpárá a budu tam, kde jsem teď. Takhle blbě jsem si logicky odůvodnil, proč se nešponovat. A pak se jako trubka šponuju, abychom to sjeli s dalšími. Jsem přesvědčen, že by se v těch balíkách dalo pohodlně jet.

Do Šluknova přijíždíme v balíku, kde na čele střídáme tři a v otevřenější pasáži vidíme další balík. Na špici se nešetřím, a když chci střídat, tak jsem odjetý o dobrých 100 m. Sám to nedorazím, takže čekám. Ve zvlněném terénu se to roztrhá a jedeme ve trojici. Před Lobendavou míjím Míru. O něco dříve než loni. Míra chce dojet v limitu 2 hodin.

Za Lobendavou už ve dvojici, ale vidíme balík. To už asi nedojedeme co, říká kolega. No, neflákají se, odpovídám. Za to já asi za chvíli budu, přichází reakce. Pár odpadlíků sjedeme, ale balík ne. Ten se nám ukáže pěkně roztahaný na stoupání z Dolní Poustevny. Jede se mi celkem dobře, jdu i ze sedla a trochu se posouvám vpřed. Druhá část okruhu, ač do kopce a proti větru se mi jede pocitově lépe. Daří se vyvážet, prostřídat a posouvat se, až se chytnu dvou Němců. Ty jedou celkem svižně. Něco sjedeme, někdo se přidá a pod Brtničák přijíždíme ve skupině. Tak hlavně ať mi to tu všechno neujede. Jede se mi ale fajn a vyjíždím v popředí skupiny. Vytváříme trojičku a stíháme další grupu před námi. Když je na dostřel a mám pocit, že zvolňujeme, tak jdu ze sedla a vyzvu parťáky, že to už sjedeme, což se povedlo. Proč jsem si takhle nedal na začátku, za to bych si dal pár facek nejraději ještě teď.

Skupina je namíchaná Obr a my. Na posledních třech kilometrech se naše bílá čísla začnou cpát dopředu a já pro jistotu do úplného čela. Na krátkém výjezdu mě po dlouhé době několika měsíců navštíví křeč do levého lýtka. Jak to jde, tak ji protahuju. Na poslední čtyři zatáčky najíždím z pátého místa ve skupině asi 12 lidí. Kličkujeme a spurt do cílové rovinky. Jednoho soupeře předjedu. Už chci svěsit, ale jeden přede mnou svěsil dřív, takže ještě pár temp a jsem tam před ním. Třetí ve skupině 11 cyklistů je snad slušný.

V cíli jsem byl o minutu dříve než loni, o 50 míst výše. Ale s časem 1:35:50,08, ani se 145. místem nejsem spokojený, kvůli tomu začátku.

Když vychladnu, tak to špatný nebylo, a to tak že vůbec. Ač se jelo o něco pomaleji než loni, já jel rychleji. A když se to vezme statisticky správně, tak loni jsem byl 197/504 (39% startovního pole skončilo přede mnou) a v kategorii 58/119 (48,7%). Letos 145/475 (30,5%) celkově a 39/108 (36,1%) v kategorii. A to je posun celkem významný. Co celkem významný… to je posun jako hrom:)

Míra si zkušeně pohlídal svůj limit a dojel v čase 1:59:55. Profík každým coulem.

Radim Skála zajel za mě také luxusní čas na Obrovi 3:10:58, když první kolo obkroužil rychleji než loni při klasickém Zeleňákovi, to nepochopíš. A Pepa dojel v čase 1:49:40. Nicméně každý máme svůj rest na této trati, takže program na první zářijovou sobotu 2023 je zřejmý;)